Pokud jste minulý webinář s Zuzanou Zamborskou z BE-DNA, nemusíte zoufat.
Přináším vám přehledný soupis poznatků, které nám přednášející předala.
Zvuk nebyl sice dokonalý, ale přesto byl webinář nabitý interakcí a na konci jsme byli svědky skvělé diskuse. A na fotce je přehled doporučených knih k tématu.
Webinář začal netradičním cvičením. Dotaz na účastníky:
• Zdvihněte ruku, pokud se běžně bavíte s cizími lidmi ve výtahu, na autobusové zastávce, nebo v letadle.
• Zdvihněte ruku, pokud máte věci uspořádané podle barev nebo dodržujete striktní systém třídění.
• Zdvihněte ruku, pokud si pravidelně vytváříte seznam úloh a máte radost z pocitu, jak je postupně dokončujete.
Někdo ruku zvedl, někdo ne. Cvičení mělo hlubší význam. Mělo nás přivést k uvědomění, co nás spojuje. A odpověď byla krásně jednoduchá: spojuje nás naše odlišnost.
Tento poznatek nás přirozeně dovedl k hlavnímu tématu webináře – předsudkům.
Tyto často vznikají z neznalosti druhého, odlišnosti nebo na základě i jen jediného negativního zážitku. Tato zkušenost pak vědomě nebo nevědomě zkresluje náš pohled na celou situaci.
Je to způsobené tím, jak náš mozek funguje. Náš mozek se snaží ušetřit námahavou práci a vyhodnocuje situace na základě minulých zkušeností. Například když v minulosti jednou projelo kolem vás sportovní auto a způsobilo nehodu, příště, když uvidíte sportovní auto, vaše tělo i mozek reagují na potenciální riziko nehody.
Ale je dobré si to uvědomit a pracovat s tím.
Jeden příběh z Boston Orchestra mě zaujal: orchestr si uvědomil, že zaměstnává jen 3% žen hudebnic, a rozhodl se to změnit. Začali používat metodu "blind recruitment", kdy kandidáti procházeli výběrovým řízením za oponou - tedy bez toho, aby byli viděni. Důležité bylo jenom, jak dobře hrají. Tento přístup vedl k nárůstu podílu žen na 35-45%.
Další cvičení nás přivedlo k přemýšlení o naší bublině. Byli jsme vyzváni vyjmenovat tři osoby, kterým důvěřujeme, a poté uvést jejich pohlaví, věk, národnost, vzdělání a pracovní pozici. Následně jsme měli srovnat tyto údaje s vlastními. Toto cvičení nás přimělo k reflexi, jak moc jsou lidé, kterým důvěřujeme, nám podobní nebo naopak různorodí.
Kulminací webináře byla diskuze o tom, jak reagovat a měnit situaci, když jsme konfrontováni s předsudky a diskriminací.
Prvním krokem je pochopit naše vlastní předsudky a aktivně se proti nim postavit. Když se stane něco nepříjemného nebo jsme svědky něčeho takového, měli bychom se ozvat. Klidně a věcně popsat, jak danou situaci vnímáme a jak na nás působí. Použít tzv. já perspektivu. Já vnímám tuto situaci...atd
Právě uvědomění si, co pro nás předsudky znamenají, a komunikace, když se setkáme s něčím, co nám nepřijde v pořádku, je první krok na cestě ke změně.
Nemusíme hned měnit svět, začnime u sebe.
MF
Comments